Aktuálně:

Příprava juniorské a veteránské reprezentace na MS juniorů a veteránů v Uzbekistánu

Od 15. do 24. srpna proběhlo soustředění juniorské a veteránské reprezentace ve Sportcentru v Brandýse nad Labem. Účelem tohoto soustředění byla dlouhodobá příprava na MS juniorů a veteránů, jenž se letos bude konat v Uzbekistánu. K přípravě všichni reprezentanti přistupovali s maximálním nasazením, dokonce byli pochváleni hlavním trenérem, a to včetně veteránů, kteří mnohdy drželi tempo s o mnoho let mladšími juniory. I přes některá drobná zranění veteránští reprezentanti dokázali, že mají pevnou vůli a zvládli s juniory absolvovat celé soustředění. Všichni i přes bolavá těla udrželi dobrou náladu a tělocvičnou vládla skvělá atmosféra. Už se těšíme na další soustředění, které začíná již ve středu 27.8.

Zdeněk Adamojurka,
vloženo 27.srpna 2008

---

Jak si užít kemp

autor fotografií: Marcel Heydušek, TKD ITF Silla

Je více než týden po kempu, který jsem většinou strávil na našem soustředění, a již druhý den se přemlouvám k napsání článku o této jedinečné akci. Právě pro onu jedinečnost se nechci omezit na pouhý výčet účastníků, činností, poděkování atd… Jak to však má udělat průměrný pisatel slohových prací, které byly pedagogy čteny pouze proto, že jim za to bylo při výplatě zaplaceno? Už den přemýšlím, zda napsat popisný článek z pohledu organizátora nebo ventilovat zde vlastní účastnické zážitky.
A jakou formou? Je to asi taková volba, jako když mají v restauraci výborný tatarák s dozlatova opečenými topinkami nebo šťavnaťoučký bifteček na pepři s grilovanou zeleninou. Martin Zámečník si vybere jedno jídlo, ale kdo zná Harabodžiho, ví, že on zvládne i to druhé. Takže zbystřete pozornost všichni psychologové - rodí se tu ukázkový příklad schizofrenie a já popouštím uzdu i Harabodžimu.

A je to tu zase a dokonce již pošesté. Je úterý 29.7. a začíná další letní kemp na Sklárně. Téměř stovka účastníků najíždí ihned první den a já jako snad již psychicky zocelený organizátor běhám a stále hledám další volné pokoje a vítám přijíždějící. Poměrně hodně lidí vidím poprvé v životě nebo alespoň poprvé na kempu a tito asi nevědí vůbec, co mohou očekávat. Další skupina lidí už na kempu několikrát byla a již mají určitou představu, co mohou čekat. Nepočetná, ale každým rokem hojnější, je skupinka notorických kempistů, kteří vědí, že každý kemp je jiný, a proto snad očekávají jen a pouze dobrou zábavu.
První den je pouze zabydlovací, seznamovací a maximálně tak hrajeme nohejbal. Většina lidí využívá jedinečnou příležitost bavit se se svými přáteli bez stresu z nadcházejícího sportovního klání nebo zvedání rukou na všemožných schůzích. Užíváme si večerní táborák s buřty.

Srdečně děkuji všem, co se na kemp nepřihlásili a přijeli, čímž mě, Harabodžimu, přivodili masivní úhyn nervových buněk při komunikaci s vedením Sklárny. Nejsrdečnější díky patří především Kamilovi K. a Lukášovi M., kteří přilévali oheň do výše zmíněné komunikace. Bohužel ani snaha o pomstu a ubytování těchto dvou do bývalé pingpongárny, kde jen náhodou se vyskytovaly dvě postele, nevyšla a kluci nalezli jiný prázdný pokoj. Večerní nohejbal se jako tradičně rozjel velmi dobře a s Tomášem Kubou jsme obnovili neporazitelný tým Kobukson čili smrtelná noha. Tak jako každou první noc kempu se šlo spát až hodně hodně brzy ráno.

Bohužel kemp měl i jednu znatelnou závadu a tou byla neúčast mistra Hwanga Ho-jonga během prvních tří dnů akce. Několik dnů před kempem nás zastihla velice smutná zpráva o tragické smrti vedoucího technického oddělení ITF, mistra z první generace severokorejských instruktorů - Ri Jong-soka, VIII.dan, který podlehl na následky automobilové havárie při pracovní návštěvě své rodné země. Tato zpráva nás všechny, co jsme s mistrem Ri cvičili, hluboce ranila a pro našeho pana mistra znamenala navíc pracovní povinnosti a pomoc pozůstalým, což mu neumožňovalo být zároveň na kempu a na Slovensku, kde mistr Ri dlouhodobě působil.
Z pověření našeho mistra jsem se tedy ujal prvních tréninků společně s mezinárodními instruktory Markem Lazorem, Josefem Juhásem a zkušeným trenérem Michalem Kindlem. Všichni čtyři jsme se tedy snažili o nemožné - tedy, abychom nahradili mistra Hwanga. To, jak se nám to povedlo mi nepřísluší hodnotit.

Mistr Ri byl jednou z nejzajímavějších ITF postav, které jsem poznal a jeho menší, ale robustnější postava s přísným výrazem vypovídala spíše o strohosti charakteru než o jeho opravdové dobrosrdečnosti, přátelskosti a smyslu pro dobré jídlo, pití, fotbal a humor. Nikdy nezapomenu na jeho spokojený obličej, když jedl halušky pokryté neuvěřitelně pálivým korejským chilli tenzanem (omáčkou) a zapíjel to Plzní v kontrastu s vražedným výrazem o hodinu později v tolmyo chagi. Mistr Ri také u mě vybudoval zálibu v saunování. Součástí objektu bývalé celní správy, kde probíhalo slovenské soustředění byla i hojně cvičenci navštěvovaná sauna.
Nikdy do té doby jsem této činnosti nefandil, a proto dallyon v této podobě mi byl naprosto cizí, ale vymlouvejte se, když vám osmý dan oznámí, že jdeme do sauny. Vysprchuji se a vstoupím skleněnými dveřmi do sauny, kde se asi deset Slováků tísní co nejdál od horkých kamenů, na které mistr Ri lije jednu naběračku za druhou. Jediné místo je volné v těsné blízkosti téměř rudých kamenů. Bláhově si říkám, že něco vydržím a zasedávám vedle mistra. Mistr kontroluje teploměr, kde je rtuť již téměř na 100 stupních Celsia, a lije dál. Během několika málo minut se Slováci začnou vytrácet.
Sedím vedle mistra a začíná mě pálit na patře, ale chci ukázat, že vydržím. Další minuta horka a já hypnotizuji stále asi z půlky plný džber vody. Horko a zase horko a přichází snad spásný nápad – zeptat se mistra, jak je studený bazének u sauny. Mistr začne mluvit o studené vodě, a jak je důležitá právě voda po saunování a jak se naučil pravidelně chodit do sauny v Rusku, kam prakticky přinesl TKD, jaká tam je úroveň, jak tam pijí vodku, jak učil také na Kubě, jak tam školil ochranku Fidela Castra, jak na tréninky létal vrtulníkem, jak měl všemožný servis atd….
S každou třetí větou mistr chrstne naběračku vody na syčící kameny. Kdyby chrstnul na mě, zasyčel bych už zcela určitě taky. Napadá mě, že smrt v sauně musí být hrozná. Nevidím na teploměr, ale mistr je spokojen, jako by se teprve poprvé zahřál. Dochází voda ve džberu, mistr domluví, zvedne se a praví „Bazén!“. Mistr skáče šipku. Já nekoordinovaně padám. Cítím se jak po maturitním večírku. Mistr Ri na mě mluví a já si připadám jako posluchači vodnické historky pana Smoljaka při puštěné mlýnici ve filmu Na samotě u lesa. Dodnes nemám ponětí, co mi mistr Ri v bazéně říkal. Tento rok, když jsem přijel na jeho soustředění, mistr Ri Jong-sok právě bojoval v korejské nemocnici o život a já už nebudu mít možnost se ho zeptat. Čest jeho památce!

Zpět k našemu kempu. Celkem akce obsáhla 150 účastníků z většiny českých škol plus trojici Poláků, účastníků Speciálního kurzu vedeného mistrem a trojici Švýcarů. Někteří se účastnili třeba jen na víkend, ale většina absolvovala celý kemp. První trénink, tedy ve středu dopoledne, byl spíše takový rozehřívací. Tradiční fotbálek na začátek musel být rozdělen na dvě hřiště a čtyři míče. I přesto, že někteří asi znechuceni výsledkem naší fotbalové reprezentace odešli hrát basketbal a ti odvážnější dokonce běhat s nezničitelným veteránem Marcelem Heyduškem, stal se fotbal vskutku kolektivním masovým sportem. Poté společná rozcvička a rozdělení do skupin dle technických stupňů a trénink sestav.
Odpolední program byl vyplněn návštěvou lanového centra. Stejně jako minulý rok se většina kempistů předvedla v odvážném světle, čehož byly důkazem pohupující se a přeskakující postavičky s občasnými pózami v yopchagi na lanech ve slušné výšce. Novinkou tohoto kempu byly večerní přednášky aneb rozložený Víkendový kurz teorie a techniky. První přednáška byla věnována především obecné kategorizaci technik, ukázce vzorového popisu postoje a vysvětlení kategorií bloků.

Večerní nohejbal byl pro mě odměnou po náročném dni. Náš tým Kobukson byl však rozložen psychickým nátlakem Kamila Šamala na Tomáše Kubu. Kamile, měl bys více studovat můj loňský dárek, především kapitolu o psychické přípravě, což samozřejmě neznamená nepokračovat v soustavném studiu techniky. Noc byla věnována pekelně dobré společenské hře Portoriko. Když nám ji Kamil první hodinu vysvětloval, málokdo se ubránil smíchu při soustavném ujišťování, že se jedná o hru velmi jednoduchou. Asi po dvou hodinách jsme si opravdu zahráli…ale hezky. A zase byly tři hodiny ráno. Teprve v těchto chvílích si člověk uvědomí, jak je kemp vždycky vysilující.

Čtvrteční den se nesl v obdobném duchu. Dvou a půlhodinový trénink s masivním fotbalem a pořádnou rozcvičkou před technickým tréninkem, odpolední program a večerní přednáška zaměřená na kompozici TKD, systém soubojů, rytmus a následnost pohybů a rozdělení kopů. Odpoledne však vyplnil další z highlightů kempu – lasergame. Mnozí dostali možnost zastřelit si svého instruktora či trenéra a válečnická povaha, ukrytá snad v každém taekwondistovi, probublala na povrch. Čtvrt hodině bloudění ve tmě, narážení čelem do zdí a neustálého zjišťování, že Vás někdo zezadu nečestně, ale jistě s radostí, sejmul, podlehla drtivá většina účastníků.

Pan generál Choi, velmistři Pak, Hwang, Ri – oni všichni hráli nebo hrají golf a pochvalují si to. To mě přivedlo na myšlenku zajistit na kemp pro mistra na jedno odpoledne instruktora. Mistr bohužel na kempu nebyl, tak jsme se na blízké golfové hřiště v Podbořánkách vydali spolu Luckou Lacíkovou, Michalem Kindlem a Kamilem Šamalem. Někdo se obětovat musel. Náš instruktor sice nechápal, proč všichni před úderem vykonáváme podivné vlnovité zhoupnutí těla nebo proč otáčíme hlavu společně s rameny, ale sám musel přiznat, že nám to lítá hodně slušně na začátečníky. Teorie síly prostě funguje všude. New age českého golfu s kompletně anarchistickým přístupem k tradiční golfové technice se zrodila. Třes se, Tigere Woodsi!!! V noci se hrálo opět Portoriko, ale i kostky nebo karty. Na scéně se objevil jako blesk z čistého nebe Michal Bor. Kdyby tu noc byla na Sklárně olympiáda, Michal by kompletně zastínil výkony legendárních Lewisů, Spitzů, Latinových a Phelps by byl příběhem z druhých stran letošních her. Michal prostě kompletně opanoval všechny stolní hry.

Dlouho očekávaný pátek s příjezdem mistra konečně nastal. Dopolední tréninky byly z technického hlediska věnovány sebeobraně a cvičenci měli možnost si lehce odpočinout. Odpolední program obohatily tři hodnotné soutěže. Již tradiční petanque, kde pro velké množství přihlášených a omezený čas nebyl vyhlášen celkový vítěz. Druhou soutěží byly šachy, které opanoval opět Michal Bor. Michale, velká omluva, zapomněl jsem veřejně vyhlásit tvé vítězství a dekorovat tě odměnou, takže aspoň takto gratulace.

Dobře ti tak. Nic nedostaneš porazil si mě v Portoriku, kostkách a bůh ví v čem ještě!

Třetí a divácky nejvíc oblíbenou soutěží se staly skoky na trampolíně. Předpokládaná dravost téměř 30-ti soutěžících byla omezena 30-ti vteřinami na jednoho. Cíl byl jediný – přesvědčit trojici rozhodčích (Juhás, Zámečník, Kindl), že zákony fyziky neexistují a nejen lidský duch je nezlomný, ale i tělo. Přes drtivý nástup, evidentně hodně namotivovaného, Milana Prokeše nebo téměř nepřekonatelných některých zástupců školy Toi-gae se vítězných dvou láhví kvalitního vína z jižní Moravy chopil severomoravský voják Lukáš Martiník, jehož vystoupení vyvolalo nejvíce bolestivých výrazů a překvapení nejen na tvářích rozhodčí.

Rozhodně bych zde chtěl vyjádřit svůj nesouhlas s legitimností této soutěže, protože organizátoři nezajistili trampolínu s dostatečnou nosností, takže jsem se nemohl zúčastnit této soutěže se svým akrobatickým vystoupením, které je výsledkem dlouhých let tvrdé dřiny, odříkání si a askeze.

Odpoledne přijel mistr Hwang s rodinou a korejskou večeří. Prakticky týden přípravy zabral paní Ham, manželce pana mistra (ano, to je běžné, že korejští manželé nemají stejné příjmení), výrobou této večeře pro více jak 100 lidí. Kimchi, kimbab, guksu, sógogi, mandu nebo třeba guk bylo možné ochutnat a poznat tak základní průřez výbornou korejskou kuchyní. Po krátké přednášce o vystavených pokrmech a rychlé přestřelce o asi 40 párů hůlek se všichni vrhli na jedinečnou večeři. Velký dík patří ještě jednou manželce pana mistra.

Zajímavým faktem je, že těch 40 párů hůlek drželo najednou asi 60 lidí, ale po chvilce marného boje pochopily i malé děti, že jednou hůlkou se nenajedí natož, když si vzaly polévku.

Večerní program byl obohacen přednáškou o korejštině v podání Petra Paříka. Po krátkém obecném úvodu o korejštině byly názorně vysvětleny problémy transkripce a výslovnosti za použití naší terminologie. Výborně připravená přednáška včetně zvukových stop zaujala nejednoho posluchače.

Harabodži si nedovolí popíchnout zde vosí hnízdo a ptám se Vás Taekwon-Distů, kde jste byli, když se zdaleka nejen toto vysvětlovalo a diskutovalo??? Zdá se Vám lepší něco psát do webových diskusí než projednávat v širším fóru a především slyšet celek a ne si pouze vytrhnout část???
Lépe se zabývat oslavou hrdinského výkonu Tomáše Kuby na lanovém centru, který byl na programu páteční noci. Základem byla samozřejmě konzumace Kuby v místní hospodě. Nejednalo se o žádné lidojedství ani o konzumaci skanzenu komunismu ale o zmrzlinu Kuba. Tato tvarohová vzpruha byla prokládána nápoji různých barev, což vyvolalo nutnost jít v půldruhé ráno hrát laser game. Nadšeně se k nám přidala početnější skupinka z Toi-gye a hra s podtitulem „Toi-gye proti zbytku světa“ začala. Tichá voda břehy mele a zástupci téměř nesoutěžní školy se prokázali jako „ostřílení“ borci. Takže značně ostřílení zelenými paprsky prohráli na celé čáře. Další soutěžní disciplína a přesun do tělocvičny na nohejbal. Vyrovnaný boj s mnoha akrobatickými zákroky nakonec obrátili na svoji stranu zástupci Toi-gye. Ti nejvytrvalejší se osvěžili ještě téměř za ranního rozbřesku v místním bazénku.

Předposlední den a dopolední trénink již za účasti mistra. Další drily a mistr si vzal individuálně veteránskou reprezentaci, která se účastnila kempu v rámci své přípravy na MS. Odpolední program skýtal dvě možnosti. Buď se vypravit do blízkého Lubence na svatovavřineckou pouť, kde měli živé vystoupení hvězdy snad již nejen českého „šoubyznysu“ Eva a Vašek, nebo se klimatizovaným dvoupatrovým autobusem vydat do nedalekých Chýší na prohlídku zámku, pivovaru a degustaci. Budete se divit, ale většina lidí se vydala do Chýší a nepodlehla nutkání slyšet naživo takové hity jako Bílá orchidej.

Kdo chcete vědět, jak Eva a Vašek opravdu znějí, ptejte se Petra Šindlera a zástupců školy Kwang myong, kteří neodolali.

V Chýších jsme se rozdělili na tři skupinky – tedy zámek, pivovar a místní restaurace. Zde je nutno vyzvednout především excelentní prohlídku pivovaru průvodcovanou majitelem samým, panem hrabětem Lažanským. Nejen odbornost, ohled na tradici a hodnoty spočívající v rodovém majetku náležejícím Lažanským po několik staletí, ale především naprostá zanícenost pana Lažanského pro zvelebování celého historického komplexu nadchla snad všechny účastníky zájezdu. Po večeři se ujala přednášky mistrova manželka a téma bylo jasné: výroba kimbabu čili sushi. Paní Ham odborně popsala suroviny, způsob úpravy a názorně předvedla balení. Poté měli jednotliví účastnici možnost cvičit balení a krájení. Výsledkem bylo, že kolem 20ti účastníků bylo schopno po přednášce kimbab opravdu vyrobit.

Jak se účastníci, kteří si balení, krájení a hlavně jezení zkusili, postupně vytráceli, stalo se, že jsme zůstali s mistrovou manželkou asi jen čtyři. V tu chvíli nadešel čas, místo dosavadní zeleninové náplně, na výborného lososa. Zdravím brzy odchozí a zkuste si aspoň chvilku namlouvat, že sushi s okurkou je lepší než s lososem………. No vidíte, taky tomu nevěříte. :)

Neděle byla pro některé osudová, protože odpoledne měly proběhnout zkoušky na černé pásy. Po dopoledním tréninku se mistr ještě krátce věnoval adeptům zkoušek a po obědě zkoušky vypukly. 13 žadatelů o I.dan, jeden o II.dan a dva o IV.dan nastoupilo ve dvě hodiny do místní tělocvičny a asi po tříhodinovém výkonu všem spadl kámen ze srdce díky mistrově závěrečné pochvale předvedených výkonů. Speciální zmínku si jistě zaslouží velmi pěkné prezentace schopností a dovedností v podání obou žadatelů o IV.dany - Věry Khunové a Milana Prokeše.

Milane, až budu ve věku „ otce v roli tolerantního dědečka“, chtěl bych takhle cvičit. Děkuji především za to hezké bandae na konci. Ale škoda teorie, měl jsem pro tebe v záloze takovou hezkou otázku. :)

Tak a to je všechno o VI.letním kempu. Kdo ještě stále neznáte odpověď na otázku v nadpisu, musíte příště přijet. Udělejte si čas opět minimálně na první srpnový víkend 2009 a objevte se na Sklárně. Takže notorickým kempistům zdar a opět za rok!!! Už teď se mi stýská a těším se :)!!!

Počkat ještě Harabodži. Popravdě lidi, když jste odjeli, spadl kámen ze srdce mně. Ale teď bych se na kemp nejradši vrátil.

Napsal Martin Zámečník a Harabodži(a zase jsem ten druhý:-( )

vloženo 19.srpna 2008

Zemřel Mistr Ri Yong Sok

S lítostí vám bohužel musíme oznámit, že dne 12.července v Koreji zahynul na následky autonehody korejský mistr Ri Yong Sok, VIII. Dan. Mistr Ri Yong Sok byl důležitou a váženou osobností Taekwon-Do ITF – jeho zásluhou došlo k velkému vzestupu úrovně Taekwon-Do ITF v Rusku, byl předsedou technické komise ITF a působil například i jako mezinárodní instruktor pro Slovenko. Podílel se také na úpravách Encyklopedie Taekwon-Do.

Čest jeho památce.

• Úmrtní oznámení od vedení ITF (pdf, 48kB)

vloženo 29.července 2008

---

Dvacítka nových zájemců o trenérskou činnost

Je mi milou povinností informovat vás o rovné dvacítce nově vystavených 4. trenérských tříd za první pololetí tohoto roku. Nové dvě desítky budoucích trenérů v pěti školách našeho svazu jsou velkým příslibem do budoucnosti českého taekwonda. V druhém pololetí tohoto roku očekáváme v technickém oddělení další žádosti. Díky termínům písemných testů předpokládáme i vydání vyšších trenérských tříd. Dobrovolníkům bude umožněno napsat testy již na VI.letním kempu s mistrem. Další termíny budou následovat po podzimním víkendovém FTVS školení. V našem svazu však nevznikají pouze noví asistenti trenérů, ale historickým milníkem se stalo i vydání hned pěti certifikátů mezinárodních instruktorů. Držiteli se stali Rostislav Kaňka, Jana Mikulenková, Marek Lazor, Josef Juhas a Ondřej Vrábel. Jménem technického oddělení všem srdečně blahopřeji.

Martin Zámečník
vloženo 11.července 2008

Školení trenérů pro III. trenérskou třídu
(celkem 35 hodin vědeckého základu sportovního tréninku)

Absolvování tohoto školení (pedagogika, kineziologie, fyziologie, teorie a didaktika sportu, psychologie, první pomoc, úrazová zábrana, masáže a regenerace), je nutné pro získání III. trenérské třídy Českého svazu Taekwon-do ITF. Přihlášku kandidátů (řádných členů svazu) zašle vedoucí oddílu na e-mail sekretariátu (sekretariat@taekwondo.cz) nejpozději do 2.srpna 2008. V přihlášce uveďte jméno, aktuální adresu, technický stupeň, datum narození, domovskou školu taekwondo ITF a spolu s přihláškou zašlete také fotokopii maturitního vysvědčení.

Úhradu za školení 2.250,- Kč (+ případně 400,- Kč, pokud požadujete vydání osvědčení o účasti) si domluvte a zaplaťte předem na sekretariátu svazu (je možno po domluvě zaslat i na BÚ). Bez této úhrady předem nebude možné se školení zúčastnit. V ceně školení je zahrnuta i učebnice, která bude vydána na místě po předložení dokladu o platbě!!! Školení začíná ve čtvrtek 11.9.2008 v 7:30 na FTVS UK Praha v kongresovém sále a končí v neděli 14.9.2008 ve 12:30. Více informací v přiloženém dokumentu…

Poznámka: Pokud chtějí absolvovat školení trenérů také členové, kteří nemají maturitu, musí tito navíc absolvovat všeobecně vzdělávací kurz v rozsahu 50 hodin (matematika, fyzika, biologie a chemie), který pořádá FTVS UK Praha vždy 1 x ročně na podzim za cenu 4.000,- Kč. FTVS obvykle toleruje žadatele s brzkou vyhlídkou na maturitu. Český svaz Taekwon-Do ITF na tomto školení nezajišťuje ubytování. To si musí všichni účastníci zajistit sami. Na základě tohoto školení je možné získat třetí trenérskou třídu. Prostudujte proto, prosím, bedlivě všechny požadavky k získání trenérských tříd. Vedoucí škol prosíme, aby vybírali žadatele se čtvrtou trenérskou třídou nebo o tuto nejnižší třídu co nejdříve pro adepty žádali.

• Podrobné informace ke školení trenérů na III. trenérskou třídu

Martin Zámečník,
vloženo 7.července 2008