Aktuálně:

,,A je konec."

Deník z 5.dne Mistrovství Evropy v Tallinnu

Včerejší poslední den soutěže byl opět dlouhý a náročný. Boje o zisk co největšího počtu zlatých medailí z největším konkurentem soutěže Ruskem byly dramatické a stály hodně sil jak soutěžící, tak ostatní, co je hlasitě podporovali :-). Za jednotlivce nejvíce zlata posbírala Linda Deutschová, která bojovala ve všech disciplínách a v každé z nich vyhrála. Podala úctyhodný výkon a stala se tak nejúspěšnější juniorkou šampionátu. K tomu si zaslouženě veze ještě medaile za cvičení v týmu. Juniorky oslabené o Adélu Grodovou, která nakonec kvůli zranění kotníku z boje nemohla nastoupit, získali pěkné stříbro ze sestav a bronz v boji.

Senioři získali zlato v technických sestavách, což se dalo očekávat, jelikož jsou to mistři světa z Bledu. Co však tak jisté nebylo a stalo se, byl zisk zlaté medaile v sestavách u našich juniorů. Junioři se na této soutěži vytáhli ziskem zlata také ze speciálního přerážení. Stali se tak lepším týmem v součtu zlatých medailí než senioři, kdy tito v této disciplíně skončili druzí. Junioři byli vyhlášení za nejúspěšnějším juniorský tým.

Nejúspěšnějším týmem se stali také seniorky ziskem (po sestavách) další zlaté medaile v silovém přerážení. U seniorů žádný stát nedal nominační techniku a tak medaili nezískal žádný z týmů.
Rusko bylo největší konkurencí. Včera stálo v cestě hlavně v týmovém sportovním boji seniorů i seniorek, kdy po skvělých zápasech bylo štěstí na jejich straně. Naši přes ně neprošli a získali (v uvozovkách) jen bronzové medaile. Nebyly to radostné chvíle, jelikož chtěli vyhrát. Smutek však netrval dlouho a nakonec se všichni ze svých úspěchů radovali. Vřava v hale nastala při bojích juniorského týmu, kdy sice nevyhráli zlato, ale rvali se jako lvi a bronz je více než zasloužená medaile. Vypadli při střetu s Chorvatskem, které ve finále zastavil, kdo jiný než, ruský tým.

Po tomto boji začalo konečné vyhlašování, které trvalo dlouho. V konečném výsledku se český tým umístil na druhém místě za Ruskem. Je to skvělý výsledek a všichni jsou rádi, že zase ukázali, že naše taekwon-do je elitou nejen v Evropě, ale i na světě.
Děkujeme všem co fandili (i tobě Raduš:-) ) a všem, co prostřednictvím těchto deníků prezentovali naši účast na šampionátu. A nakonec velké díky trenérům, kteří nás zodpovědně připravili na tuto soutěž.

,,Taekwon“.

Všechny deníky z Mistrovství Evropy naleznete na této adrese:
http://www.choi.cz/ildong/bulletin/denik_mv.htm

Marek Vinárek ,
vloženo 22. října 2007

Už se to blíží……

Blíží se den, kdy bojovníci naší reprezentace odletí na Mistrovství Evropy do hlavního města Estonska, Tallinu, aby zde vybojovali co největší počet medailí. Příprava týmu pod vedením hlavního trenéra Jaroslava Vomáčky probíhá na předsoutěžních soustředěních v Třeboni. Proběhlo již několik soustředění se třemi tréninky denně, kluci i holky přistupovali k tréninku poctivě a s maximálním nasazením. Vzájemná podpora v týmu vedla k dosažení extrémních výkonů a sjednocení týmu do silného celku. Ten nebude silný jen po kondiční a technické stránce, ale tak jako v minulých letech hlavně v soudržnosti a psychické pohodě :-). A co vám naší reprezentanti vzkazují?

,,Jedeme na Mistrovství Evropy a ne na výlet! Podáme maximální výkon, za který se nechceme stydět. Zda jsme připraveni či ne, ukáže výsledek."

Fanděte všichni !!!
Děkujeme.

Tým reprezentace ČR ,
vloženo 14. října 2007

V Třeboni

Je podzimní ráno a třeboňskou halou naplněnou taekwondisty zazní: „Jayu matsogi junbi! Si jak!“. Dvě ochráničované postavy v dobocích se pustí do sebe na tatami. Yopcha jirugi, sonkal yop taerigi, naeryo chagi a sonkal dung ap taerigi. Něco tu nesedí. Druhá osoba se snaží každou techniku blokovat. To je divné. V tu chvíli mi to docvakne! Možná nejsem sám, jehož vnímání třeboňské haly je bytostně spjato se závody a reprezentací. Poznamenaná mysl mnohými stresovými situacemi si totiž nechce připustit, že sedí na danových zkouškách.

Co se vám představí, když se řekne Třeboň? Většině alespoň trochu znalých Čechů se vybaví zámecký renesanční skvost uprostřed jihočeských rybníků, skvostná hrobka hlubocké větve Schwarzenberků, lázeňské procedury nebo rybí speciality na mnoho způsobů. Není toho málo, co vám Třeboň může nabídnout.

Existuje však poměrně četná skupinka osob, která se při vyslovení slova Třeboň s hrůzou oklepe nad vzpomínkou předzávodního stresu a zná pouze halu, internát a cestu po historické periférii města, která je spojuje. Nemluvě o malé skupince vyvolených, která si uvědomuje po většinu svého pobytu pouze mnohem kratší cestu mezi „Bohemkou“ či Regentem a halou s kyselinou mléčnou ve svalech. Uvědomění, že spím na internátě unikátní rybářské školy nebo dokonce v zámeckých prostorách, kde se procházeli velikáni českých dějin z rodů, jejichž význam přesáhl hranice království, bývá potlačeno obavou z následujícího dne, případně únavou po dlouhé až předlouhé cestě. Jídlo bývá konzumováno často ve spěchu jen jako nutné zlo a tím, ač třeba nevědomky, každoročně porušujeme v Třeboni snad jedenácté přikázání, které by klidně mohlo znít „ Jísti rybí polévku budeš!“.

Dobrou možnost, jak si poopravit svůj pohled na Třeboň, dostali členové svazu v neděli 23.9. Předání některých danových certifikátů a krátké dopolední zkoušky skýtaly možnost se příjemně naobědvat například ve vyhlášených (dle místních „profláknutých“) restauracích Šupina nebo Šupinka a následně strávit odpolední siestu návštěvou jednoho ze dvou okruhů na zámku či pohřbít letní turistickou sezónu v pseudogotické hrobce.

Jedněch z nejkratších danových zkoušek se zúčastnilo pouze jedenáct adeptů, povětšinou reprezentantů, kteří si na zkoušky odskočili místo jednoho tréninku ze svého desetidenního soustředění. Za technické oddělení bych rád poděkoval reprezentaci za pomoc s přípravou haly a velešínské škole za zapůjčení insignií TKD. Během posledního měsíce jsem měl možnost srovnat úroveň adeptů na zkoušky dan z několika evropských zemí a musím zde konstatovat, že český standard stojí velmi vysoko, což potvrdili i tyto zkoušky. Bohužel i tentokrát však je nutné zmínit, že hlavním kamenem úrazu byla opět teorie, kdy více jak polovina žadatelů dosáhla výsledku hodnoceného mistrem 60 nebo 61 bodů! Na druhou stranu se ve formuláři objevili i samostatné šedesát sedmičky u celkově nejlépe cvičícího Filipa Šimečka ze školy Naeryo chagi, a dokonce i jedna samostatná 68 u Anety Hemerové z pražského Sonkalu. Výsledky úspěšných kandidátů můžete shlédnout zde:

Jménem technického oddělení gratuluji všem úspěšným kandidátům a přeji hodně dalších úspěchů. Běžným členům svazu přeji, aby do Třeboně nejezdili pouze s hlavou plnou starostí a pokaždé, když minou tabuli s nápisem Třeboň, si podrželi pocity, které jistě musel mít i Petr Vok, když se vracel do svého milovaného jihočeského sídla za svými blízkými. A mě to věřit můžete, protože jsem také z jihu. :-)

Martin Zámečník, Jižní město II – Praha Chodov,
vloženo 3. října 2007

Seminář rozhodčích v Chorvatsku

Od 7.9. do 9.9.2007 se v chorvatské Poreči konal letošní seminář mezinárodních rozhodčích AETF. Akce se zúčastnili sudí z řady evropských zemí – Řecka, Slovinska, Itálie, Anglie, Skotska, Wellsu, Ruska, Slovenska a Bulharska. Český svaz taekwon-do ITF zde reprezentovalo šest delegátů – členové oddělení rozhodčích bc. Zbyněk Mácha (IV. Dan), Ondřej Vrábel (IV. Dan) a Rostislav Kaňka (V. Dan) a dále trojice mladší generace rozhodčích – bc. Jiří Teslík (III. Dan), Lukáš Martiník (III. Dan) a Mgr. Jana Mikulenková (IV. Dan). Náplní školení vedeného komisí rozhodčích AETF bylo nejen seznámení se se soutěžními pravidly AETF pro nové adepty rozhodcovské činnosti, ale zejména diskuse nad návrhy změn a modifikací pravidel pro další období a především pro ME juniorů a seniorů 2007, které se bude konat v říjnu v Estonsku. Návrhy vznesené komisí rozhodčích AETF budou dle připomínek zváženy stejně jako návrhy z pléna ke komisi rozhodčích a definitivní výsledky budou oznámeny před ME.

Dr. Rostislav Kaňka,
vloženo 27. září 2007